Městský vs. Vesnický med
Čím dál častěji se u svých zákazníku setkáváme s názorem, že med z města je NEKVALITÍ, protože na něj působí výfukové plyny z aut a celkově horší ovzduší ve městech.
Bohudík tento fakt musíme VYVRÁTIT! Med, který pochází z města, může být kvalitnější než ten z venkova.
Důvodem je větší rozmanitost rostlin i to, že v okolí není tolik chemicky ošetřených polí.
PS : Tyto data jsme si nevycucali z prstu, ale vyplývá to z dat Českomoravské společnosti chovatelů.
Krystalizace (tvrdnutí) medu
Spousta lidí si myslí, že jakmile med “ztvrdne”, tak je to špatně a může ho vyhodit. OMYL! Tomuto jevu, se říká krystalizace.
Mýtus, že krystalizovaný med je špatný, je už dnes snad přežitkem, ovšem málokdo ví, že některé medy krystalizují poměrně pomalu. Asi nejdéle v tekutém stavu vydrží med akátový.
Pokud med neztvrdne ani po delší době, např. po dvou letech, je velice pravděpodobné, že med byl určitým způsobem narušen.
Nejčastěji se jedná o tepelnou úpravu.
Jakmile med zahřejeme nad 40°C, vážně ho tím znehodnotíme, a v takovém případě tento med plní funkci pouze sladidla.
Jestliže zakoupený med nezkrystalizoval, může se jednat i o med, který byl falšován cukry.
Krystalizace se netýká Pastového medu, který je šetrně mechanicky promícháván v pravidelných denních intervalech, a tím krystalky medu mechanicky zmenšeny.
Pastový med
Krystalizace medu
Proč je včela medonosná třetím nejdůležitějším hospodářským zvířetem na světě, ihned po skotu a prasatech?
71/100
O tom že je včela nejdůležitější opylovač plodin není pochyb. Podle vědeckých výzkumů se sto nejdůležitějších plodin na světě podílí na 90% výživy populace. A z těchto sto plodin, jich celých sedmdesát jedna opylují právě včely.
Jak dlouho vlastně žije včela, a co je jejím posláním?
Jak dlouho žije včela? A od kdy se vlastně datuje počátek včelího života?
Na tyto otázky se budeme věnovat v následujících řádcích.
Život včely začíná ve chvíli, kdy se vylíhne. Úplně první co udělá po vylíhnutí je, že se jde napít čerstvého nektaru z nejbližších buněk.
Život trubce
Trubec se líhne z neoplozeného vajíčka a oproti včelkám je zavalitější. Trubec nemá žihadlo a jeho posláním je oplodnit matku. Jenže oplození matky není taková slast jak se na první pohled může zdát. Pokud je trubec při páření s matkou úspěšný, okamžitě umírá. V ostatních případech se dožívá dvou až tří měsíců.
Život matky
Včelí matka, která je má na starosti hlavně rozmnožování celé včelí rodinky, se dožívá 4-5 let. Od ostatních včel ji lehce rozeznat, jelikož je na první pohled mnohem větší. Když se zaměříte v úlu na matku jak pochoduje po úle, můžete si všimnout že ji všechny včely ustupují a dělají ji místo.
Zbylé obyvatelky úlu se nazývají dělnice a dále se dělí na mladušky a létavky. Mladušky mají na starost péči o plody, úklid úlu a krmení matky a trubců.
Létavky jsou starší včely, které úl opouštějí a lítají pro potravu . Délka jejich života záleží na tom, zda spadají do skupiny letních krátkověkých včel nebo naopak zimních dlouhověkých. Letní včely se dožívají 35 – 50dní. Zimní včely žijí až 290 dní. V tomhle případě se dá říci že letní včely umírají vyčerpáním.
Kdo je to trubec?
Trubec by se dal přirovnat ke včelímu muži. Je nápadně větší než obyčejná dělnice (samička). Mají velké oči ale nemají žihadlo. Trubec se v úle nachází pouze v letních období kdy mají za úkol udržovat konstaní teplotu – buď zahříváním plodu anebo naopak větráním křídly.
Když se vylíhne nová matka, tak vyletí z úlu na trubčí shromáždiště vysoko nad zem, kde se s ní postupně páří zhruba 10 trubců. Matka si tak vytvoří zásobu sperma na celý život. Trubci kteří jsou při páření úspěšní, ihned zahynou. Ti trubci kteří jsou neúspěšní a dožijí se podzimu, zahynou také, jelikož je včely přestanou pouštět do úlu.
Co dělají včely v zimě?
Viděl/a jste někdy v zimě létat venku včely? Správná odpověď je NE, protože včely v zimě z úlu vůbec nevylétávají.
Co ale tedy dělají, když nesbírají nektar potřebný pro výrobu medu? Včely se v zimě hlavně starají o matku a teplo v úle.
První prolety
Pokud venkovní teplota stoupne na 8-9°C a vysvitne sluníčko, tak včely vyletí z úlu a zbavují se výkalů, které přes zimu uchovávají ve výkalovém vaku. Pokud včela venku schládne (sedne si na sníh), s největší pravděpodobností venku zemře.
Čím se včely živí
Včely se živí nektarem a pylem. Pyl s nektarem obsahují velké množství vitamínů, včetně cukru a minerálních látek. Dospělé včely potřebují pyl a nektar jako zdroj energie. Dělnice dokonce z pylu a nektaru produkují kašičku, kterou krmí včelí plod. Kromě toho také vytváří mateří kašičku, kterou hlavně krmí larvy budoucích matek.
Aby včely donesli 1kg nektaru (1sklenice)v období vydatné snůšky, naletět zhruba 280 tisíc kilometrů, tedy 7 obletů zeměkoule!
Jak včely sbírají pyl
Včely létají na květy, aby sbíraly nektar. Přitom jak se pohybují na květu, na jejich ochlupeném těle ulpí množství pylu z květu. Včely z jednoho úlu létají jen na jeden druh rostlin, dokud neodkvete. Jak tedy s pylem na těle létají z jednoho květu na druhý, pyl současně sbírají a přenášejí jej, takže tím květy opylují. Pyl z chloupků si stále sčesávají a usazují na zadním třetím páru nohou ve tvaru takzvaných pylových rousek. Přesto na těle včely zůstává velké množství pylu, aby mohlo dojít k opylení dalších květů. To je ten největší význam jaký má včela pro přírodu i pro člověka. Opyluje rostliny a jen z těch květů, které byly opylovány, se může vyvinout plod. Dělají to i jiné druhy hmyzu, ale včela medonosná má rozhodující největší podíl. Žádné včely, žádné opylování, žádné plody. Tak je to jednoduché.
